Hlavní stránka |
Škola |
Doprava |
Táboření a kluby |
Reportáže |
Fotografie |
Témata |
Ostatní |
Rozcestník |
Ke stažení |
Sázky |
Návštěvní kniha |
Kalendář |
Kontakt |
|
Svitavská pobřežní dráha |
Ačkoliv formálně nepatří tzv. Svitavská pobřežní dráha v Brně mezi vlečky, nýbrž je oficiálně drahou celostátního významu v majetku a péči státního správce infrastruktury SŽDC, není možné se o ní v souvislosti s brněnskými vlečkami nezmínit. Jde totiž o kmenovou trať, ze které v historii až podnes odbočovala řada vleček do průmyslových závodů rozesetých podle břehu menší z obou brněnských řek. V průběhu času se měnil počet připojených areálů, napojení vlečky na síť i její samotná délka a podoba, nicméně romantická kolej vinoucí se po nábřeží mezi továrnami zůstává již přes sto let základní spojnicí brněnského průmyslu se světem. HistorieVlaky se po nábřeží Svitavy prohání od roku 1885, kdy byl zprovozněn první úsek trati z Brna do Tišnova. Pamětníci dodnes vypráví o parních lokomotivách dunících pod okny secesních městských domů, o tramvajích, které čekaly na mostě přes řeku, až se otevřou závory před nádražím v Zábrdovicích, stejně jako autobusy za starým královopolským nádražím supící posléze do kopců okolo Soběšic. Strmé stoupání podél Tišnovské ulice prý způsobovalo potíže lokomotivám těžkých nákladních vlaků, stejně jako saze z jejich komínů trápily brněnské hospodyně sušící v přilehlých čtvrtích prádlo. Po břehu řeky vedla »Stará Tišnovka« od současné teplárny (tzv. odbočka Tišnovská z trati Brno - Česká Třebová) přes nákladiště Radlas ke dnes již zrušenému nádraží Brno-Zábrdovice.nákladiště Radlas u plynáren a tehdejší městské elektrárny pokračovala podjezdem pod dráhou Brno - Česká Třebová po pravém břehu řeky až k prostoru městských jatek, kde se napojovala na současnou Vlárskou dráhu v tomto úseku dokončenou v roce 1887. Poději byla tato větev Svitavské pobřežní dráhy protažena podjezdem pod tratí z dolního nádraží až do Komárova, kde končí dodnes. V roce 1962 byla spojka obou drah snesena a dnes po ní není na čtřproudové silnici městského okruhu ani památky. Hluk vlaků projíždějících na mostech a náspech městem a plány na výstavbu nové dvojkolejné trati mezi Prahou a Brnem nakonec vedly k výstavbě »obchvatu« městského úseku dráhy Brno - Tišnov přes seřadiště v Maloměřicích a od roku 1953 tak vlaků na »Staré Tišnovce« ubývalo. Definitivní konec nastal v roce 1962, kdy brněnský železniční uzel nabyl víceméně současné podoby. Části tratě se změnily ve vlečky (do Královoposlké strojírny ze severu a do nákladiště Cacovice jihu - fomálně však nejde o vlečky, nýbrž o celostátní dráhy bez osobní dopravy).
Zaústěné vlečkyV současnosti jsou do Svitavské dráhy zaústěny následující vlečky:
Současný provozV roce 2015 jsou obsluhovány vlečky Alstomu, škrobáren (Linde), Šmeralu a teplárny Brno. Vlečka Mosilany je mimo provoz, i když se na počátku roku 2014 objevily náznaky jejího znovuuvedení do provozu. Systém vleček je obsluhován jednou denně manipulačním vlakem, který vyjíždí podle sledování v 8:50 z Brna Židenic a vrací se po obsloužení všech potřebných vleček. Zdroje
Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz Článek ze dne 1. 5. 2014 byl naposledy upraven dne 13. 10. 2020 a zobrazen celkem 13366×, naposledy dne 2. 5. 2024 v 15:30.
|
Autor: * | Čas: 15. 7. 2021, 11:5 | |
Píši to sem, protože je to nejbližší místo na druhém Brnu - kdo se půjde na pobřežní dráhu podívat, může se zastavit i u mostů v ulicích Černovická a Mírová. Most v ulici Mírová byl za války zničen a po válce byli Němci věznění v táboře (snad na Slovanu v Černovicích) nuceni vystavět dřevěný provizorní most. Těsně na jih od vedle původního mostu v ulici Mírová. Na místě původního mostu byl pak někdy postaven ještě druhý dřevěný provizorní most (na forkách z roku 1953 ani 1976 ještě není). Oba mosty ale jsou na forkách z roku 1990 kdy, se stavěl nový most na Černovické ulici. Pak tam nějakou dobu byly všechny tři mosty. Nejdřív zbourali tan novější dřevěný na ulici Mírová. Ten stavěný němci z tábora stál ještě o povodních v roce 1997, kdy až k jeho mostovce sahala voda a kanalizací protekla voda a zatopila do výše cca 0,5-1 metr staré Černovice v okolí ulice Mírová na východ od trati. Pak zbourali i tento most a v roce 2000 už nestál. Dodnes jsou tam vidět pozůstatky mostů - možná zpevnění břehu bude zbytkem ještě toho předválečního mostu. https://gis.brno.cz/mapa/historicka-ortofota/?c=-596656.45%3A-1162944.95&z=10&lb=ofakt&ly=&lbp=100&i=-595336.41%3A-1164394.53 | ||
Autor: JzA | Čas: 14. 9. 2020, 14:59 | |
Vždyť přesně to ve článku píšeme. | ||
Autor: Zlámalík | Čas: 13. 9. 2020, 23:18 | |
Jen poznámka ke snesené spojce posvitavské dráhy a Vlárské dráhy. Spojka nemůže být v trase silničního okruhu patrná, protože byla na stoupajícím náspu, který byl nejpozději v době budování tzv. "nákladního průtahu" odtěžen. Na ortofotu z roku 1953: https://gis.brno.cz/mapa/historicka-ortofota/?c=-596793.8%3A-1161697.7&z=9&lb=ofakt&ly=&lbp=100 A z roku 1976: https://gis.brno.cz/mapa/historicka-ortofota/?c=-596840.45%3A-1161701.35&z=9.104815147011207&lb=ofakt&ly=&lbp=95 | ||